Akvarel - skvělá technika k malování portrétů

Malování portrétu akvarelem vyžaduje detailnější seznámení s touto skvělou technikou. Je prý jednou z nejobtížnějších malířských technik a to z důvodu, že už se nemůže tak snadno opravovat jako například obraz malovaný olejovými barvami, kde si můžete nanést tolik vrstev kolik jen plátno unese. :-)

Historie akvarelu

Akvarel patří mezi mladé malířské techniky a do běžných malířských příruček se zařadil až ke konci osmnáctého století. Avšak už staří Egypťané malovali čímsi co připomínalo dnešní akvarel – vyráběli si barvy z minerálních pigmentů. Z uhlu černou, z křídy bílou, ze skořice červenou, z azuritu modrou, z malachitu zelenou, z hlinky odstíny hnědé – okr a siena. Tyto pigmenty míchali s arabskou gumou a vaječným bílkem. Jako podklad jim velmi dobře sloužil papyrus, který se vyráběl z rostlin rostoucích podél Nilu.

V 9. století se v západních zemích hojně malovaly miniatury temperou – vajíčkem smíchaným s olověnou bělobou, krycí formou akvarelu. O něco později se teprve začalo malovat průhlednými barvami – první akvarelová díla. Od devátého do sedmnáctého století se akvareli používali pouze v jedné barvě – a to k malování studií. Svou barvu získali teprve o něco později. Akvarelové barvy si brali botanici a vědci na své výpravy za objevováním neznámých rostlin a zvířat, které tak mohli detailně namalovat. Akvarelové barvy jim ani nezatěžovali už tak nacpané baťohy. Stačilo jen někde nabrat vodu a mohli začít malovat.

Domácí výroba akvarelových barev

Akvarelové barvy si můžeme vyrobit doma a to z arabské gumy a pigmentů. Vše se dá koupit ve specializovaných výtvarných prodejnách. Kousek arabské gumy (velikosti vejce) se zahřeje ve vodní lázni, přidá se několik kapek glycerinu na zvlhčení a lžíci destilované vody. Mezitím si připravíme maličké nádobky s pigmentem – stačí malá čajová lžička do každé nádobky, ještě navlhčíme destilovanou vodou. Horkou arabskou gumu lejeme do nádobek a dobře promícháme.

Stejně tak dobře jako tyto doma vyrobené barvy nám poslouží již koupené kalíšky připravené rovnou k malování, možná jsou o něco dražší, jinak bych v tom rozdíl neviděla. A dokonce i koupené akvarely nemusejí být všechny dobře zhotovené. Někdy je špatně rozmíchaný pigment – občas to ale není na škodu, protože vytváří zajímavé efekty. :-)

Maskovací kapalina, nebo vosk, bílá voskovka

Akvarelová technika je známá pro svou lehkost a průsvitnost. Než si rozvrhneme portrét, je dobré zamaskovat maskovací kapalinou, voskem, nebo bílou voskovkou místa, které mají zůstat bílá. – Mraky, odlesky vody, kovu, očí, bílé květiny v zelené trávě… U malování portrétů to potom mohou být odlesky očí, vlasů, nebo i pleti, pokud chceme malovat trochu živějším stylem. Nemusíme se potom bát, že překryjeme barvou místa, která už později nepůjdou opravit.

Potřebujete glycerin nebo alkohol?

Pokud je hodně velké teplo, je docela praktické přidat do vody trochu glycerinu, který prodlužuje schnutí a dává malíři potřebný čas navíc k dokončení obrazu. Opačným způsobem pracuje alkohol, pokud malíř naopak chce schnutí urychlit, nebo pokud maluje ve vlhkém prostředí. Ideální je vysokoprocentní alkohol, líh apod.

Média pro akvarel

Výborné je také investovat do médií pro akvarel. Místo glycerinu je k dostání médium zpomalující schnutí. A spousta dalších médií, ulehčující a zlepšující průběh malování a tím i podobu výsledného obrazu.

Laky na akvarelové obrazy

Existují speciální laky určené pro akvarel, které se používají při závěrečných úpravách obrazu. Zvyšují sytost barev a také je chrání před ztrátou kontrastu – před vyblednutím.

Štětce, tužky, hadříky, palety

Do štětců na malování portrétů je dobré nešetřit. Nejsou však potřeba zase ty nejdražší, vyrobené z nejkvalitnějších veverčích chlupů. K malování nám stejně tak dobře poslouží štětec ze starší veverky. Pokud chcete šetřit kuny, kravičky, soboly, velbloudy a jiná roztomilá zvířátka, z jejichž srsti se vyrábějí štětce, můžete zvolit i syntetické, které nám poslouží stejně tak dobře jako ty přírodní. Navíc si můžete také zvolit štětec vyrobený z vlasů. Základem je, aby byl štětec savý, udržel hodně vody a také aby vytvářel ostrou špičku, se kterou můžeme malovat detaily. Štětce mohou mít nejrůznější tvary – kulaté, ploché nebo vějířovité. Je dobré si pořídit štětců několik a to také z důvodu abychom neustále nemuseli vymývat jeden a ten stejný štětec.

Pro působivější a živější obraz můžeme kreslit také tužkou – například detaily vlasů, které bychom štětcem malovali jen obtížně.

Je dobré mít po ruce houbičku, papírovou utěrku nebo hadřík k umytí a otření štětců.

Jako paleta k míchání barev nám může posloužit jakýkoliv nesavý povrch, nejlépe bílý. Můžete třeba použít bílý talířek, mističku, cokoliv porcelánového, pokud nemáte profi paletu.